Autor Dagmar Arnoštová

O autorovi

Ukazuji lidem cestu, jak zvládnout rakovinu blízké osoby. Díky svým zkušenostem s rakovinou mého táty a manžela, už vím, jak zvládat emoce, být oporou a přitom zůstat silná. Můj příběh si přečtěte zde>> Jsem autorka eBooku Jak zvládnout rakovinu milované osoby

Nic není takové, jak se zdá

Je to již nějakou dobu, co přemýšlím, jak se vlastně lidé navzájem vnímají. Pro někoho, kdo nás nezná se může zdát, že jsme prostě taková normální rodinka. Ano jsme 🙂 Ale na druhý pohled, už tolik ne. Když jdu s manželem kamkoliv ven, nikomu nepřipadáme jiní. Samozřejmě, proč by taky ano. Na venek není až...

Proč milovaní po smrti nemohou odejít

Je potřeba mluvit o smrti nebo raději se tomuto tématu vyhýbat? Já si myslím, že je potřeba o tom mluvit. I když se to může zdát nevhodné, protože máme blízkého, který má rakovinu a přece na rakovinu se umírá, tak se nebojme o smrti mluvit. Není potřeba na toto téma zavádět dlouhé a časté rozhovory,...

Kdo má rakovinu, nemusí sedět doma aneb jak jsme jeli k moři

Minulý týden jsem si udělala s rodinkou relax u moře. Rozhodli jsme se, že bychom mohli někam vyrazit na dovolenou. Byla středa večer a tak po krátkém přemýšlení jsme se s manželem domluvili, že se sbalíme a pojedeme autem do Chorvatska. Během dvou dní, jsme všechno nachystali a vyrazili směr ostrov Krk v Chorvatsku. Cesta...

„Maminko a náš táta taky umře?“

Před nějakou dobou jsem měla docela zvláštní rozhovor se svou skoro šestiletou dcerkou. Začalo to tím, že jsme šli s manželem a dcerkou přes město. Když jsme procházeli kolem pohřebnictví, kde visí parte, tak najednou moje dcerka skoro až zakřičela „to je strejda“. Na jednom z parte byl náš známý, který umřel na rakovinu. Dcerce...

Hledám sama sebe a mluvím, abych se ochránila

Cítím, že jsem se nějak ztratila. Myslím tím sama v sobě. Už nějakou dobu si uvědomuji, že se snažím neustále něco dělat pro své milované a pro ostatní lidi. Ale v tom všem, jsem zapomněla na sebe. A začínám to pociťovat víc a víc. Snažím se tu být pro ty, které miluji, kteří mě potřebují....

Je to, co dělám, dobré?

Sedím tu u počítače a přemýšlím, o čem vám mám dnes napsat. A já to prostě nevím. Skoro po týdnu, kdy jsem schopna už začít normálně fungovat, si připadám jako vygumovaná. Ty neštovice, které jsem dostala, mi daly pěkně zabrat. Pět dní jsem ležela jako pecka v horečkách a byla jsem ráda, že jsem dýchala....

Jak přijmout, že náš milovaný má rakovinu?

První věc, když mi mamka oznámila, že taťka má rakovinu, byl šok. Nechápala jsem, co mi to říká. V té době mi bylo 17 a na takové věci jsem nebyla připravena. Nevěděla jsem, co má dělat. Jestli brečet nebo nadávat. Jediné, na co jsem se zmohla, bylo pořádné bouchnutí do skříně. Když se dozvíme, že...

„Ochranná bublina“ před ponížením

V minulém článku jsem psala o tom, jak důležitá je podpora. Nenechat vašeho milovaného, který má rakovinu padnout, ale podržet ho a být mu oporou. Co když se, ale najdou lidé, kteří se vás snaží ponížit a chtěji vás zranit? Možná nevědomě, ale dělají to stále, jako by je to bavilo. Vy víte, že musíte...

Bojujte za krásné chvíle s vaším milovaným!

Znám mnoho lidí, kteří se setkali s rakovinou a bohužel, ne vždy to mělo dobrý konec.  A kolika lidem rakovina vzala někoho blízkého, koho milovali. A přemítají se ve svých pocitech a dávají si za vinu, že to prostě nezvládli. Ano i já jsem si tímto prošla. Nechápala jsem, proč se to muselo stát zrovna mě....

„Nabíječi“ versus „vysávači“

Určitě to také znáte. Někdy máte energie na rozdávání, ale někdy jste tak vysátí a vybití, že se cítíte jako baterka, která potřebuje rychle nabít, aby se dala dohromady. Já to tak tedy někdy mám. Někdy mám síly a energie, že bych mohla skály lámat, ale z toho jsou dny, kdy se cítím tak „vycuclá“,...