Hledám sama sebe a mluvím, abych se ochránila

Cítím, že jsem se nějak ztratila. Myslím tím sama v sobě. Už nějakou dobu si uvědomuji, že se snažím neustále něco dělat pro své milované a pro ostatní lidi. Ale v tom všem, jsem zapomněla na sebe. A začínám to pociťovat víc a víc. Snažím se tu být pro ty, které miluji, kteří mě potřebují. Já jsem ta, která musí být silná.

Samozřejmě, že chci být být oporou pro manžela, protože na rakovinu by člověk neměl být sám. Potřebuje kolem sebe lidi, kteří ho podpoří, podrží ho a budou se ho snažit motivovat, že vše bude dobré. Vím, že to kolikrát ode mě můj muž ani nevyžaduje, protože si to nechce připustit, ale právě proto, tu jsem pro něj.

Jen jsem zapomněla na toho nejdůležitějšího člověka v mém životě a to jsem já. Je pro mě důležité být tu pro ostatní, kteří mě potřebují, ale ještě důležitější je být tu sama pro sebe. Jsem ve fázi, kdy se hledám. Možná to pro vás může znít divně, ale je to tak. V mých necelých 33 letech se snažím najít sama sebe. Poznat se líp.

obličej

Poznala jsem své slabé a stinné stránky, které jsem se dřív snažila zakrývat, ale už vím, že je potřeba je příjmout. Není to pro mě zrovna snadné, příjmout právě ty své stinné stránky, negativa, ale tak jedině můžu příjmout sama sebe a být si blíž.

Zjištění svých stinných stránek

Pro mě je obtížné projevovat city. Tím, že chci být oporou a podporou svému muži, neznamená, že mu umím projevit svou lásku. Fyzicky ano, ale říct mu, co cítím, to už je horší. V hlavně mám vždycky spousty myšlenek a slov, co bych mu měla říct, ale přes pusu mi to už nejde. Je to nejenom o tom, říct někomu MILUJI TĚ, ale i to vše ostatní. Dokázat říct a popsat své pocity nahlas. Mluvit o tom, jak i já ho potřebuji, že jsem se chovala k němu tak proto, protože jsem měla strach. Přiznat to a nahlas.

Jak jsem zjistila, tak to mám dokonce i dané. Pokud se někdo zabývá numerologií nebo alespoň o tom něco málo ví, tak je mu jasné, že nás to ovlivňuje. Já mám například izolované jedničky a to ještě k tomu tři. Což přesně vypovídá o tom, že takový člověk má problém s vyjadřováním svých citů. A to jsem přesně já a k tomu to mám ztrojnásobeno.

Ale jsem ráda, že už to o sobě vím a můžu s tím pracovat. Začít s tím něco prostě dělat. Učit se mluvit o svých pocitech a emocích. Já jsem komunikační typ, mluvení je pro mě naprostou součátí mého života. Můj manžel mi kolikrát říká, že jsem po tichu, jen když spím. Jinak pořád mluvím. Ano, mám potřebu komunikovat, protože jsem extrovert a je to pro mě jako dýchání. Prostě jako nutnost.

Mluvení jako obrana

Tím, že se sanžím neustále mluvit, ale kolikrát zakrývám právě to podstatné, říkat své pocity. Také si chráním vlastně své „já“. Nepustím si jen tak někoho k sobě. Zjistila jsem, že vlastně mluvení je i taková moje obrana. Je víc věcí, které jsem už o sobě zjistila, ale stále mám v sobě i věci, o kterých přesně nevím, co vypovídají.

Také mám, ale i své bloky, které souvisejí s mou dlouhodobou bolestí zad a to v bederní oblasti. Už také vím s čím to souvísí, ale je toho víc. Otevřela se mi bolavá rána, která je úzce spojena se smrtí mého taťky. Takže když jsem zjistila, že můj manžel má rakovinu, tak se mi to vše vrátilo jako film a začaly mi bolesti zad.

I když jsem pochopila, že každý člověk je jiný a jsou ruzné typy rakoviny. Že záleží v jaké oblasti či části těla rakovina je a kdy se na to příjde.  Ale i přesto mé bolesti zad zůstaly. A právě proto, se chci poznat blíž. Zjistit příčinu mých bolestí zad, odstranit ji a posunout se zase v životě dál.

P.S. Budu ráda, když mi napíšete, co vám pomáhá nebo, co vám pomohlo najít nějaké své přičiny svých nemocí, bloků a strachů. A jak jste s nimi začali pracovat.

 

 

 

Dagmar Arnoštová
Ukazuji lidem cestu, jak zvládnout rakovinu blízké osoby. Díky svým zkušenostem s rakovinou mého táty a manžela, už vím, jak zvládat emoce, být oporou a přitom zůstat silná. Můj příběh si přečtěte zde>> Jsem autorka eBooku Jak zvládnout rakovinu milované osoby
Komentáře