Moje druhé setkání s rakovinou

V době, kdy jsem nastoupila zpátky do práce, a dcerka začala chodit do školy, se to najednou vše zvrtlo. Začalo to nevinně a to obyčejnou angínou. V říjnu 2013 donesla dcerka ze školky bacil. Postupně se nám angína usadila do naší celé rodiny. Nejdříve dcerka, potom já a pak i manžel.

Jenže když šel manžel na kontrolu k naší doktorce, tak to začalo. Po prohmatání krku se jí to nezdálo. Objednala manžela na ultrazvuk do endokrinologické poradny.

Rychlé obrátky

Najednou věci dostaly rychlejší obrátky. Ještě před Vánoci jsme se dozvěděli, že manžel bude muset jí na operaci. Já už jsem tušila, že to nebude jen tak. Lékařské zprávy mě také ujistili v tom, že mám bohužel pravdu.

Po operaci v únoru 2014, se mé tušení naplnilo. Rakovina štítné žlázy metastazující do uzlin. A tak jsem se s rakovinou setkala po druhé. Věděla jsem, že musím zůstat silná. Jenže jak? Chvíli jsem se přemítala ve svých pocitech. Ta nejistota, co bude?

A strach, který mě začal svírat.

září 204 003

A říkala jsem si: „už je to tady zase“. Proč muži v mém životě mají rakovinu? Vždyť to není fér. Rakovina mi vzala mého taťku.

Ano není to fér, ale co já s tím? Vždyť teď se jedná o mého manžela. Máme spolu malou dcerku. To vše jsem měla v hlavě a pěkně se to tam motalo.

Začala jsem hledat různé rady a možnosti pro mého manžela. Ale nikde jsem nenašla informace, jak to mám zvládnout já? Jako jeho partnerka. Jak zvládnout emoce a jak se s tím vyrovnat?

Dost vystupuji

V hlavě jsem měla kolotoč a věděla, že musím vystoupit. Takže jsem, řekla své rázné dost. Musím vystoupit. Ale jak? Zjistila jsem, že když se začnu mít víc ráda, tak se to odrazí na okolí. Je to jako zrcadlo. Začala jsem si víc věřit a tu malou holku ve mně uklidnila.

Prošla jsem si kurzem sebelásky a začala zjišťovat, jak je to jednoduché. A hlavně, že to funguje. Přečetla několik knih a začala jsem se sebevzdělávat.

DanManžela jsem začala mít v menším drobnohledu a přestala se vyptávat. A zjistila jsem, že je ta komunikace lepší. Najednou mi sám od sebe řekl, co potřebuje. A já jsem si to ujasnila a zjistila, jak to mám zvládnout.

Když jsem se méně zajímala, tak o to víc mi toho manžel řekl. Začali jsme se zase k sobě přibližovat víc. Už jsem věděla, jak to zvládat. Jak se chovat. Můj strach už nebyl tak veliký. A naučila jsem se dostat emoce pod kontrolu. Věděla jsem, že toto je ta cesta, kterou půjdu dál.

 

Toto je ta správná cesta, kterou jsem se vydala a pokračuji v ní stále dál spolu se svou rodinou.

Dagmar Arnoštová
Ukazuji lidem cestu, jak zvládnout rakovinu blízké osoby. Díky svým zkušenostem s rakovinou mého táty a manžela, už vím, jak zvládat emoce, být oporou a přitom zůstat silná. Můj příběh si přečtěte zde>> Jsem autorka eBooku Jak zvládnout rakovinu milované osoby
Komentáře