„Nabíječi“ versus „vysávači“

Určitě to také znáte. Někdy máte energie na rozdávání, ale někdy jste tak vysátí a vybití, že se cítíte jako baterka, která potřebuje rychle nabít, aby se dala dohromady. Já to tak tedy někdy mám. Někdy mám síly a energie, že bych mohla skály lámat, ale z toho jsou dny, kdy se cítím tak „vycuclá“, že mi připadá, že jsem slabá jako moucha.

Zjistila jsem, ale co mě tak vybíjí a zase, ba naopak nabíjí. Když to vím, je to pro mě mnohem snadnější, protože vím, čemu nebo komu se mám vyhýbat. A také co dělat, abych se dobila nebo za kým jít, aby mi dobil baterky. Sice mi to nějakou dobu trvalo, než jsem to pochopila a připustila si to. Ale důležití je, že už to vím.

Možná si říkáte, „jak to myslím?“. Odpověď je docela jednoduchá. Zkuste se zamyslet, které věci vám berou energii a jste potom vyčerpaní? A naopak, které věci, vám tu sílu dodají a nabíjí vás? Ano, je to takto jednoduché.

A stejné je to i u lidí. Někteří lidé, vás prostě vyčerpávají. Už jenom to být s nimi třeba v jedné místnosti vás prostě vysiluje. A zase naopak, někteří lidéj jsou pro vás jako nabíječka na telefon. Dokážou vám dodat tu sílu, energii a dobít.

„Nabíječi“ versus „vysávači“

Samozřejmě, jednodušší je se setkávát právě se těmi „nabíječi“ než s těmi „vysávači“. To je jasné. Protože když víte, že jdete za někým, kdo vám dodavá sílu, podporuje vás, jdete za ním rádi a častěji. Ale boužel někdy se nevyhnete setkání právě s lidmi, kteří vás prostě vysilují. Ať už je to slovně, nebo tím, jak se chovají nebo co dělají. Ale co s tím?

Já jsem si přesně ujasnila, kdo mi sílu dodává a kdo mi ji bere. Pro mě je třeba moje mamka ta, která mi vždy dodá energii, podpoří mě a prostě mi dobije síly. A proto se s ní ráda vídám a to opravdu často. Vidíme se většinou každý den, ano opravdu skoro každý den. A já jsem zato ráda.

já s mamkou

Ale také už vím, kdo mě vysiluje. Jsou to vlastně takoví „vysavači energie“. Možná už jste slyšeli pojem „energetičtí upíři“. To je přesně ten typ lidí, kteří vám berou energii a vysávají z vás sílu. Někteří to dělají vědomě, ale jiní nevědomě, prostě si to neuvědomují a třeba to ani nechtějí, ale dělají to.

Co s tím? Nejlepší je, se těmto „vasávačům“ vyhýbat. Omezit s nimi kontakt a vídat je, co nejméně. Ale, co když to není tak jednoduché? Je to třeba někdo z rodiny, kolega nebo kolegyně v práci, soused? A není možné ten kontakt s nimi omezit tak, jak byste chtěli?

Věřte, že to jde. Nejde je třeba úplně odstřhnout od sebe, ale omezit se s nimi stýkat ano. A je důležité se naučit proti nim obrnit. Já na tom stále pracuji a učím se „obrnit“ a chránit si svou energii.

Pro mě je to hodně zásadní věc, protože vím, že potřebuji svou energii předávat lidem, které miluji. Když byl manžel po operaci a procházel léčbou, tak jsem věděla, že jsem to já, která ho musí dobíjet. Dávat mu podporu a energii. A setkávat se s lidmi, kteří mě vysávali, pro mě bylo těžké.

Zjistila jsem, že je to takový koloběh, když někomu dávám vědomě energii, protože to chci, tak zase tu energii musím nějak získat nazpět. Prostě se zase dobít. A já už vím, za kým mám jít, abych si dobila baterky 🙂

Naučme se příjímat lidi, takoví, jací jsou a odpustit jim. To je nejsnadnější cesta, jak se posunout zase dál.

Máte také někoho, kdo vás vybíjí nebo naopak vám dobijí baterky? Napište mi do komentáře, jak jste na tom 🙂

Dagmar Arnoštová
Ukazuji lidem cestu, jak zvládnout rakovinu blízké osoby. Díky svým zkušenostem s rakovinou mého táty a manžela, už vím, jak zvládat emoce, být oporou a přitom zůstat silná. Můj příběh si přečtěte zde>> Jsem autorka eBooku Jak zvládnout rakovinu milované osoby
Komentáře